Po zelenočtvrteční mši sv. jsme se sešli na faře u prostřeného stolu. Předsedající se připravuje na starobylý rituál kolem
velikonočního beránka.
Nejmladší předčítá otázky: „Proč slavíme tuto večeři? Proč jíme nekvašené chleby? Atd. … Načež na vše podrobně odpovídá
předsedající večeře.
Všichni pozorně (možná i
netrpělivě?) naslouchají.
Rituální hostinu začínáme prvním nekvašeným chlebem – „macesem“, který si mezi sebe rozdělí všichni účastníci večeře. Snad právě do tohoto
okamžiku vložil Ježíš přítomnost svého Těla.
Červené víno je nápoj, který téměř určitě pili apoštolové
společně s Ježíšem při Poslední večeři.
A pak se po všech rituální připomínkách nad jednotlivými
pokrmy přinese upečený beránek.
Vrchní „košer řezník“ spravedlivě a štědře
rozděluje výborné maso.
Jeden dokument za všechny
– moc nám to chutná!
Snad i z tohoto
dokumentu je to poznat.
Na závěr ještě modlitební zamyšlení pod Ježíšovým křížem –
je předvečer Velkého pátku.
